Banky operující v eurozóně začínají projevovat známky finančního napětí, což je důsledek rostoucího počtu nesplácených úvěrů. Evropská centrální banka (ECB) upozorňuje, že tento trend může představovat značné riziko pro finanční stabilitu v regionu.
Petr Janša
Ačkoliv nedávný nárůst úrokových sazeb přinesl bankám vyšší příjmy a zlepšil ziskovost, je pravděpodobné, že tyto vyšší sazby zároveň omezí poptávku po úvěrech a zvýší pravděpodobnost vzniku nedobytných pohledávek. Podle ECB to vytváří složitou situaci, kdy banky sice zaznamenávají krátkodobý nárůst zisku, ale čelí rostoucím nákladům na financování a zhoršující se kvalitě svých aktiv.
Ve svém pravidelném přezkumu finanční stability ECB zdůrazňuje, že vyšší výpůjční náklady mohou znamenat, že banky budou muset vyčlenit více prostředků na pokrytí potenciálních ztrát z nesplácených úvěrů, což by mohlo negativně ovlivnit jejich budoucí ziskovost. I když nárůst nesplácení a opožděných plateb vychází z historicky nízkých úrovní, je důležité, aby banky byly připraveny na možné zhoršení situace.
Viceprezident ECB Luis de Guindos poukázal na nedávné finanční otřesy na mezinárodní scéně, jako byly problémy americké Silicon Valley Bank a švýcarské Credit Suisse, které si vyžádaly zásahy pro stabilizaci. Přestože se tyto turbulence na jaře uklidnily, rizika pro finanční systém zůstávají vysoká.
ECB identifikovala tři hlavní rizika pro banky v eurozóně:
- Kombinace vyšších životních nákladů, rostoucích nákladů na obsluhu dluhu a ekonomického zpomalení může negativně ovlivnit kvalitu bankovních aktiv.
- Vyšší úrokové sazby a nižší poptávka po úvěrech, spolu s přísnějšími úvěrovými standardy, vedly k výraznému poklesu objemu úvěrů, což má dopad na zisky bank.
- Silná ziskovost bank je pod tlakem, jelikož jejich náklady na financování rychle rostou v reakci na zvyšování úrokových sazeb.
Kromě toho ECB upozornila na zranitelnost realitních společností, které jsou obzvláště citlivé na pokles na trzích s komerčními nemovitostmi. Finanční trhy jsou sice odolné a očekávají omezený dopad na hospodářský růst, ale sentiment se může rychle změnit, zvláště v případě geopolitických událostí, jako je eskalace konfliktu na Blízkém východě.
V této souvislosti ECB zdůrazňuje význam pečlivého monitorování a řízení rizik ze strany bank, a to s ohledem na to, že disponibilní příjmy, příjmy společností a vládní finance mohou čelit dalším tlakům v případě ekonomického zklamání nebo prudkého nárůstu cen energií.
Vzhledem k těmto výzvám je nezbytné, aby banky v eurozóně pokračovaly ve zvyšování svých kapitálových rezerv a úrovní likvidity, aby byly schopny absorbovat potenciální ztráty a zůstaly odolné vůči budoucím šokům, které by mohly ohrozit finanční stabilitu regionu.
Zdroj: Evropská centrální banka (ECB)