Částky spojené s tímto velkým přesunem bohatství jsou tak vysoké zčásti proto, že takzvaní baby boomers tvoří velkou část populace.
Vstupujeme do zlaté éry dědictví, když se miliardové bohatství nahromaděné poválečnou generací baby boomers začíná pomalu přelévat do rukou jejich potomků a vnoučat. Tento fenomén lze nazvat jako velký transfer bohatství. Předpokládá se, že do roku 2025 budou miliardové majetky každoročně měnit majitele. Celkově by mohly rodiny v následujících pěti letech obdržet desítky miliard, a to nejen formou konvenčního dědictví, ale také stále častěji ve formě darů za života, které nejsou zdaněny.
V bohatých rodinách mohou tyto přesuny majetku být součástí strategie ke snížení daňové povinnosti, často tak baby boomers investují do nemovitostí nebo školného. Jako prarodič byste mohli zvážit investici do vzdělání svých vnoučat místo placení daňových odvodů.
Nicméně, přesun bohatství není omezen jen na bohaté. Výzkumy ukazují, že téměř čtvrtina lidí starších 70 let finančně pomohla svým dětem. S tak silným instinktem pomoci, že někteří se dokonce zadlužili. Generace, která měla možnost bezplatného vzdělání a přístup k majetku, i při skromných příjmech, nyní s obavami sleduje, jak se jejich potomci usilovně snaží dosáhnout stejných výsledků. Sleduje a pokud mohou, snaží se jim pomoci.
Částky spojené s tímto velkým přesunem bohatství jsou tak vysoké zčásti proto, že takzvaní baby boomers tvoří velkou část populace – zhruba pětinu. Kromě toho měli štěstí. Celý život měli možnost hromadit majetek, důchod a úspory. To, co se s těmito aktivy děje, je však neobvyklé. Ceny domů se mezi lety 1980 a 2020 reálně ztrojnásobily.
Proč tedy neexistuje větší tlak na zdanění zděděného bohatství? Generace baby boomers se často brání tím, že odkazuje na své dělnické kořeny. Zdůrazňují, že bohatství získané mladými lidmi má silný multiplikační efekt, tedy nástroj fiskální politiky státu, kterým se stát snaží stimulovat spotřebu v dané oblasti a přispět tak k růstu HDP a celkovému blahobytu v daném státě.
Na počátku devadesátých let marketingoví analytici poprvé identifikovali fenomén tzv. prázdných hnízd, početné skupiny lidí, které splatily hypotéky a užívaly si život na plno. V současné době však raketová inflace narušuje penzijní plány. Původní baby boomers, kteří jsou v současnosti ve věku 70 až 80 let, se obávají o své účty za energie. Společnost závislá na zděděných penězích může mít bolestivé důsledky nejen pro ty, kteří nejsou dědici, ale také pro kvalitu života starších lidí, kteří by měli mít svobodu užívat si život.